Zprava je to s REGENERACE - -

Regenerace Facebook

Přátelé

Eminent - dobré knihy


Předplatné


Rádio Místo setkávání


Spagyria -  zdraví z přírody


REGENERACE Online

HAHNEMANNŮV OSUD PRŮKOPNÍKA

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 04/2005

Autor: MUDr. Petr SEDLÁČEK

REGENERACE

Je naprosto neobvyklé a v historii ojedinělé, aby jediný člověk od základu vybudoval celé vědní odvětví, stanovil hlavní principy a do detailů je rozpracoval, přičemž další dvousetletý vývoj jeho závěry potvrdil. Zároveň měl schopnost přesvědčit o své pravdě ostatní a již za svého života mohl pozorovat světový rozmach vytvořeného oboru. Tímto mužem byl zakladatel homeopatie Christian Friedrich Samuel Hahnemann.

Narodil se 10. dubna 1755 v Míšni krátce před půlnocí, proto je jako datum narození někdy uváděn 11. duben. Jeho rodiče byli velmi vzdělaní, ale chudí; otec pracoval jako malíř porcelánu v továrně. Byl to muž přísných zásad a svému malému synovi formoval myšlení tak, že mu zadal úkol a nechal jej v místnosti o samotě, aby hledal řešení, nebo meditoval nad pojmy jako ušlechtilost, vulgárnost apod. Tak si Samuel vypěstoval koncentraci, která mu navzdory mnoha pozdějším osudovým zvratům umožnila studium medicíny. Byl prý plaché a dobře vychované dítě.

VÝJIMEČNÝ MLADÝ MUŽ

Poprvé a možná i naposledy se vzbouřil proti vůli rodičů, když jej ve 14 letech po ukončení školy poslali do Lipska na učení k hokynáři. Politické podmínky poloviny 60. let 18. století totiž způsobily, že poptávka po jemném porcelánu náhle ustala a otec byl bez práce. Samuel nějaký čas pobyl v učení, ale brzy zjistil, že dráha hokynáře není to, co od života očekává. Utekl zpět do Míšně a maminka jej týden ukrývala na půdě, než se odvážili říct otci, co se stalo. Naštěstí však ředitel školy rozeznal mladíkovo nadání a podařilo se mu přesvědčit jeho otce, aby se syn vrátil do školy. Zařídil také, aby nemusel platit školné. Ředitel si svého žáka velmi oblíbil a věnoval mnoho času jeho dalšímu vzdělávání. Ve 13 letech byl Samuel dostatečně zběhlý na to, aby doučoval spolužáky hebrejštině. Když ve 20 letech začal v Lipsku studovat medicínu, byl již vzdělaný lingvista. Ovládal osm jazyků, mimo jiné latinu, řečtinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu. Neměl peníze, ale jeho schopnost překládat vědecká díla mu umožnila přežít. Prostředky získával vyučováním cizích jazyků a překlady knih a díky svým schopnostem byl značně žádaný. Na překladech však pracoval »pouze« každou třetí noc, působil totiž také jako lékárenský pomocník.

Svůj zvyk věnovat veškerou energii studiu a práci si zachoval celých čtyřicet let. Našetřil si dostatek peněz, aby se mohl přestěhovat z Lipska do Vídně a studovat na nejlepší lékařské fakultě v Evropě. Vyrostl z něj výjimečný a díky své píli a ochotě oblíbený mladý muž. Jeho profesor jej vzal pod ochranná křídla a choval se k němu jako k vlastnímu. Studia medicíny zakončil v Erlangenu, kde získal lékařský diplom.

LÉKAŘ, CHEMIK I PŘEKLADATEL

Ještě za studií vstoupil do služeb guvernéra Transylvánie (Sedmihradska). Rakouský místodržící baron Samuel von Brukenthal jej vzal s sebou na své nové působiště, aby léčil jeho rodinu a opatroval sbírky mincí a rozsáhlou knihovnu. Tak strávil dva roky v neproniknutelných bažinatých krajích Dolních Uher v okolí měst Raab a Temešvár, kde se hojně vyskytovala zimnice, a to svým způsobem předznamenalo jeho pozdější objevy. Na doporučení Brukenthala se v té době stal i členem zednářské lóže.

Již jako praktický lékař několikrát změnil působiště a plně si přitom uvědomoval hranice soudobého lékařství: „Když jsem pozoroval slabé stránky a omyly svých učitelů a knih, klesal jsem do hlubokého stavu malomyslné beznaděje.“

Začal proto s chemickými experimenty, především v lékárně v Dessau. Není vyloučeno, že mu při nich pomáhala lékárníkova dcera Henrietta, s níž se posléze oženil, a měli spolu celkem deset (některé prameny uvádějí dokonce jedenáct) dětí.

Už druhý rok po svatbě se přestěhovali do Drážďan. Díky svým znalostem a přátelským způsobům se zde prosadil jak ve své profesi, tak i jako překladatel. Publikoval mimo jiné práce Otrava arzenikem, její léčení a soudní diagnostika a Léčení venerických chorob. V roce 1786 onemocněl jeho velký obdivovatel, hlavní městský lékař, a jedenatřicetiletého Hahnemanna povolali na jeho místo, kde působil jeden rok. Po celém Německu jej provázela pověst vynikajícího lékaře, autora vědeckých prací i zdatného chemika. V Lipsku publikoval práci Přítel zdraví, v níž uváděl různá hygienická doporučení týkající se bydlení a způsobu života, vyžadoval také dezinfekci nástrojů při lékařských zákrocích. Během následujících let jeho reputace nadále vzrůstala díky spolupráci s ostatními členy lékařské společnosti a chemiky a jeho vědecká díla se šířila daleko za hranice kraje.

PODOBNÉ SE LÉČÍ PODOBNÝM

Čím více však zkoumal soudobé teorie i jejich praktickou aplikaci, tím více sílily jeho pochyby o vhodnosti léčby. Při překladu Materie mediky skotského lékaře Cullena zjistil jisté nesrovnalosti v popisu účinků chininu při léčbě zimnice. Proto se ho rozhodl vyzkoušet sám na sobě. Při užívání chininu se u něj objevilo mnoho příznaků nemoci, což jej přivedlo k později podrobně rozpracovanému principu homeopatie: Similia similibus curantur (podobné se léčí podobným). Symptomy, které látka může vyvolat u zdravého člověka, u nemocného dokáže vyléčit. Časem na sobě, na svých žácích, rodině i pacientech vyzkoušel účinky velkého množství látek. Značný vliv na jeho další výzkumy měl britský vědec Edward Jenner, který v roce 1796 objevil očkování proti pravým neštovicím živou vakcínou z kravských neštovic. Výsledky výzkumu o lécích Samuel Hahnemann shrnul v díle Čisté učení o lécích (Reine Arzneimittellehre, Materia Medica Pura), které v průběhu let 1811–1821 vycházelo v šesti svazcích.

Základním dílem se stal Organon racionální léčby (Organon der rationellen Heilkunde) vydaný v roce 1810 v Lipsku, který obsahuje a popisuje ucelený systém homeopatické léčby. Dočkal se již za autorova života čtyř dalších vydání, která průběžně pozměňoval a doplňoval (2. vydání 1819, další v letech 1824, 1829, 1833). Šesté, autorem přepracované vydání, vyšlo až dlouho po jeho smrti. Organon ve svých 291 paragrafech a v následně připojených četných poznámkách podává nejen základy homeopatické léčby, ale i velmi detailní pokyny, jak léčit, a zároveň varuje před chybami. Velkou část díla, zvláště šestého vydání, tvoří také polemika s alopatií, neboli klasickou medicínou.

Od roku 1811 Samuel Hahnemann na univerzitě v Lipsku homeopatii přednášel lékařům i studentům. K tomu musel zpracovat a obhájit univerzitní vědeckou práci a získal tak titul soukromého docenta.

Efektivnost převratné léčebné metody se poprvé projevila při epidemii skvrnitého tyfu, která propukla po Bitvě národů u Lipska v roce 1813. Záhy po porážce Napoleona, provázené velkými ztrátami na životech a strádáním obyvatelstva, zachvátila zemi v celé své hrůznosti. Zatímco jiným lékařům umírala až třetina nemocných, z Hahnemannových pacientů, kterých bylo celkem 183, zemřela jen jedna starší žena. To mu vyneslo značnou slávu, a o léčbu jej dokonce požádal velitel koaličních armád z bitvy u Lipska, kníže Karel I. Schwarzenberg. Měl ochrnutou pravou ruku a celkově byl ve velmi špatném zdravotním stavu. Samuel Hahnemann ovšem odmítl jet za ním do Vídně, kde byla v té době homeopatie považována za pavědu. Kníže s celým dvorem musel tudíž přijet do Lipska, aby se podrobil Hahnemannově léčbě. Ten mu zakázal pít alkohol a poslouchat rady jeho dvorních lékařů. Schwarzenbergův stav se nejdříve zlepšil, sotva se tak ale stalo, vojevůdce se dal opět na pití a navíc uposlechl některé rady svých lékařů. Jakmile se to Hahnemann dozvěděl, poslal mu zpět svou mzdu 30 zlatých a nemocného se zřekl. Ten asi po třech týdnech zemřel.

NOVÁ METODA V POPŘEDÍ ZÁJMU

Samuel Hahnemann neměl potíže jen s lékaři. Když míval problémy se sháněním léků pro své pacienty, začal si je sám vyrábět. To se ovšem nelíbilo lipským lékárníkům, kteří v něm cítili nebezpečnou konkurenci, a podali na něj žalobu. Královský dekret mu pak výrobu léků zakázal. Tato skutečnost a další intriky kolegů jej přiměly k odchodu z Lipska. Na pozvání vévody z Anhalt-Köthenu, který mu udělil titul dvorního rady, se v roce 1921 usadil v městečku Köthen, kde jej navštěvovali pacienti i žáci z celé Evropy.

V letech 1828–1830 vydal Chronické nemoci (Chonische Krankheiten) ve čtyřech svazcích. V téže době začaly vycházet první homeopatické časopisy, byly zakládány první homeopatické nemocnice; nejdříve v Lipsku, Mnichově a ve Vídni. U nás vznikla nemocnice v Kroměříži na Moravě, kde byla v devadesátých letech minulého století v rámci konání homeopatických kurzů umístěna pamětní tabule.

Roku 1829 proběhly oslavy Hahnemannova 50. výročí získání lékařského diplomu a latinský program oslav podepsalo 400 lékařů. V tomtéž roce byl založen Svaz německých homeopatických lékařů, který existuje dodnes. Homeopatii a jejího tvůrce komentovali Goethe, Heine i Schiller a nová metoda se ocitla v popředí společenského zájmu. Když se v roce 1831 po celé Evropě rozmohla epidemie cholery, dostal Samuel Hahnemann další příležitost prakticky vyzkoušet své teoretické výkumy v masovém měřítku. Mezi červencem a říjnem – bez nároku na honorář – publikoval čtyři spisy o léčení infekce, která se rozšířila hlavně v Lipsku a Berlíně. Jeden z jeho lipských žáků závěry prakticky aplikoval a vyléčil 154 nemocných, jenom čtyři pacienti zemřeli, zatímco z ostatních 1500 nemocných v péči klasických lékařů zemřelo 821.

Šest let po smrti své první ženy Henrietty se osmdesátiletý Samuel Hahnemann oženil s mladou Francouzkou Melanií, dcerou ministra spravedlnosti, a odstěhoval se do Paříže, kde se stal čestným předsedou Francouzské homeopatické společnosti. Léčil se u něj například Paganini a další osobnosti. Christian Friedrich Samuel Hahnemann zemřel 2. července 1843 a byl pochován na slavném pařížském hřbitově Pére Lachaise.

Zdraví z REGENERACE

Více informací...

Rozhovory REGENERACE

Více informací...

Knižní tipy REGENERACE

Více informací...

Esoterické fenomény

Více informací...

Vyhledávání

Vyhledat:  

Keltský telegraf Online na Facebooku

Akce našich přátel - inzerce

Informace

  • Píšete redakci a žádáte odpověď? Přiložte ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.
  • Chcete-li doporučit léčitele, obraťte se každou středu od 13:00 do 16:00 na MUDr. Petra Sedláčka a konzultantku Marii Příhodovou na tel.: 233 350 013
  • Už jste si předplatili REGENERACI? Za výtisk zaplatíte 28,50 Kč/1,43€ (43 Sk) a časopis dostanete domů tři dny po vydání. Nabízíme i rychlejší objednání prostřednictvím mobilního telefonu (viz OBJEDNÁVKA).

Kde nás najdete?

Astrovíkend, esoterický festival