Zprava je to s 111 REGENERACE - -

Regenerace Facebook

Přátelé

Eminent - dobré knihy


Předplatné


Rádio Místo setkávání


Spagyria -  zdraví z přírody


REGENERACE Online

ŽIDOVSKÁ PRAHA - BOŇKOVA POCTA ZMIZELÉMU MĚSTU

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 12/2009

Autor: Jiří KUCHAŘ

REGENERACE

Knižní reflexe Jiřího Kuchaře 12/2009.

Dodnes si pamatuji na pocit, který jsem měl po tom, co jsem se dostal na konec Meyrinkova Golema a narazil na scénu bourání Židovského Města. Vzpomněl jsem si na ni i před léty, kdy byla na Pražském hradě výstava urbanistických úprav Prahy, které se – většinou opravdu naštěstí – nikdy nerealizovaly, a to včetně návrhu bulváru, který měl spojit Staroměstské náměstí s dolní částí Václavského. Po otevření knihy Jana Boňka nazvané Židovská Praha, se mi mým vnitřním historickým obloukem vrátilo všechno, co jsem o tomto tématu dosud znal. Při jejím čtení jsem pak byl osudově vtažen do dramatického, jakoby neskutečného příběhu, který se v podobném rozměru udál snad jen v polovině 14. století za Karla IV. v Norimberku. Jenže v tom pražském se letopočet otáčel okolo roku 1900.

Ta kniha je o městě, které neexistuje. Už první věta ze „soustředěného slova úvodem“, jak nazval Jan Boněk dost netradičně svoji předmluvu, je neobyčejně výstižná. Na mapě Prahy ho nenajdete, víc než sto let s námi není – a přitom kdysi bývalo jedním z nejvýznamnějších a také nejstarších středisek židovského osídlení Evropy. To u nás začalo pravděpodobně s příchodem kupce Sáma, ovšem podle legendy sem zamířili Izraelité hned po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich „Matkou v Izraeli“. Od 16. století se mu zjednodušeně říkalo židovské ghetto a v 19. století se změnilo na pátou městskou čtvrť. Na počest zednářského císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov a nakonec se stala útočištěm pražské chudiny.

Poloha tehdejšího Židovského Města pražského byla určena na jedné straně Vltavou a na druhé hranicí Starého Města pražského, která bývala přísně střežena. Jeho rozloha nebyla velká, něco přes devadesát tisíc čtverečních metrů, mělo snad jen třicet ulic a dva plácky, kterým se asi jen ze zvyku říkalo náměstí. Kromě toho jeden palác, pár set různě pospojovaných domků a samozřejmě synagogy a dodnes slavný hřbitov, na jehož poslední vrstvu ze sedmi, co jich toto místo za staletí pohřbívání pamatuje, se dnes jezdí dívat celý svět.

Pokud byste se domnívali, že na téma židovská Praha není možné napsat už nic objevného, propadli byste smutnému druhu omylu. Docent Jan Boněk je muž renesančního záběru, což ukázal nejen v tomto čísle rozhovorem se Zdeňkem Mahlerem, ale i svými četnými předchozími příspěvky v REGENERACI, knihami o Karlštejně a českých korunovačních klenotech, jež psal společně se svým synem Tomášem, duchovním Obce křesťanů, skutečně zasvěceným dílem o Rudolfu II. a jedinečnou výpravnou publikací 40 let v Egyptě, kterou spolu s profesorem Miroslavem Vernerem vzdali hold české egyptologii. Pokud jsem doma, nenechám si v České televizi ujít žádný z jeho dokumentů, ať už je o Egyptě, francouzských katedrálách, Keltech, magické Praze, Hieronymu Boschovi, nebo čemkoli jiném. Pokaždé je to zasvěcená, dokonale provedená podívaná. Stojí za to.

Stylem sobě vlastním, s laťkou nastavenou – jak jinak – velmi vysoko, se Jan Boněk vnořil do atmosféry zmizelých uliček Červené, Rabínské, Cikánské, Sanytrové, Hampejské nebo Středné, do stísněných míst plných záhad a tajemství. Plasticky, literárně dokonale a zároveň takřka dobrodružně přiblížil město, jež zažilo vzestupy i pády, opakovaně čelilo pogromům křesťanských sousedů, drancování cizáckého vojska, katastrofálním požárům i povodním. Místní obyvatelstvo několikrát skoro vyhubil mor, jindy zase bylo donuceno vystěhovat se z Prahy, nebo dokonce ze země. Přesto se pokaždé vzpamatovalo a náboženský život v něm nebyl nikdy zásadně přerušen. I tento úhel pohledu knihu po právu řadí do unikátní volné edice Praha esoterická.

Na konci 19. století se Matka měst zhlédla v modernizaci. Po vzoru Paříže – až půjdete jednou z nejhonosnějších pražských ulic, vzpomeňte si – měl historický střed města ustoupit bulvárům a velkolepé zástavbě. Naši tehdejší radní schválili poněkud umírněnější variantu původně drakonického asanačního plánu, který jsem viděl na zmíněné výstavě. Demolice proto čekala „jen“ starobylé, z hlediska dobového vkusu pro leckoho ohyzdné, každopádně zvláštním kouzlem a živoucí esoterikou prosycené ghetto. Až na pár staveb, které určitě znáte, a snad jednu dvě ulice, zmizelo z povrchu českého jedno „zbytečné město“. Praha tím přišla o zásadní kus své paměti a nejspíš jen málokomu tehdy přišlo na mysl, že s každým strženým domem nenávratně mizí i významná část naší historie.

Židovská Praha od Jana Boňka je arcidílo, které u nás nevychází každý den. Ani každý rok. Z každé jeho stránky je znát, že ho autor psal po desetiletích obdivu k zaniklému, po velmi důkladném studiu; například řadu fotografi í jsem nikdy předtím neviděl a mnoho faktů vůbec netušil. Že ve stržených zdech domů, v nichž žili znalci talmudu i kabaly, žáci rabbiho Löwa i slavný učenec sám, nechal kousek svojí duše, podobně jako když psal kdysi Platón svůj slavný dialog o zaniklé Atlantidě.

Zdraví z REGENERACE

Více informací...

Rozhovory REGENERACE

Více informací...

Knižní tipy REGENERACE

Více informací...

Esoterické fenomény

Více informací...

Vyhledávání

Vyhledat:  

Keltský telegraf Online na Facebooku

Akce našich přátel - inzerce

Informace

  • Píšete redakci a žádáte odpověď? Přiložte ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.
  • Chcete-li doporučit léčitele, obraťte se každou středu od 13:00 do 16:00 na MUDr. Petra Sedláčka a konzultantku Marii Příhodovou na tel.: 233 350 013
  • Už jste si předplatili REGENERACI? Za výtisk zaplatíte 28,50 Kč/1,43€ (43 Sk) a časopis dostanete domů tři dny po vydání. Nabízíme i rychlejší objednání prostřednictvím mobilního telefonu (viz OBJEDNÁVKA).

Kde nás najdete?

Astrovíkend, esoterický festival