Zprava je to s 89 REGENERACE - -

Regenerace Facebook

Přátelé

Eminent - dobré knihy


Předplatné


Rádio Místo setkávání


Spagyria -  zdraví z přírody


REGENERACE Online

STEPHAN A. HOELLER: CARL GUSTAV JUNG A ZTRACENÁ EVANGELIA

Vybráno z měsíčníku REGENERACE č. 09/2009

Autor: Jiří KUCHAŘ

REGENERACE

Knižní reflexe Jiřího Kuchaře 9/2009.

"Rozdíl mezi většinou jiných lidí a mnou spočívá v tom, že u mě jsou přepážky průhledné. To je má zvláštnost. U jiných jsou často tak nepropustné, že za nimi nic nevidí, a proto se domnívají, že tam vůbec nic ani není. Vnímám do jisté míry procesy duševního pozadí, a proto mám vnitřní jistotu. Kdo nic nevidí, nemá ani jistotu a nemůže vyvozovat závěry nebo svým vlastním závěrům nedůvěřuje. Nevím, co způsobilo, že jsem sto vnímat proud života. Bylo to asi samo nevědomí. Snad to byly rané sny. Určovaly mou životní cestu od počátku."

HOVORY S NEVĚDOMÍM

Carl Gustav Jung se narodil v roce 1875 ve švýcarském Kesswilu a v rodné zemi také v létě roku 1961 zemřel. Je považován za zakladatele analytické psychologie a jeho přínos nejen psychologii spočívá v pochopení lidské duše na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Jako syn protestantského pastora spoluprožíval v dětství všechny otcovy vnitřní pochybnosti spojené s vírou. Odmala se oddával imaginaci, osobním vizím, při kterých se pokoušel navázat kontakt s Bohem. V otcových šlépějích se ovšem nevydal; dnes bychom asi řekli naštěstí. Na cestu hledání Boha se pustil vlastní neprošlapanou stezkou, jejíž hlavní směr dláždily medicína a psychiatrie a kterou lemovalo celoživotní studium alchymie, tarotu, astrologie, parapsychologie a také taoistických i gnostických spisů.

Zlomový pro něj byl rok 1913; úžasnou dějinnou koincidencí stejný jako pro Rudolfa Steinera. Po sérii apokalyptických snů opustil akademické a spolkové funkce a začal se věnovat soukromé praxi. Především ale zdokonaloval techniku, jak promlouvat se svým nevědomím, v němž spatřoval klíč k pochopení sebe sama, světa a Boha. Pozvolna přitom začal docházet ke skutečně "heretickému" přesvědčení, že lidská mysl obsahuje prvky, které jí nepatří. Šel dokonce ještě dál: Když formuloval princip synchronicity jako nepříčinné souvislosti vyúsťující v souběh zdánlivě "náhodných" událostí, zapsal si, že psýché nemusí být vázána na mozek, že dokonce není lokalizována v prostoru a že samotný prostor je psychicky relativní.

obálkaCarl Gustav Jung dobře věděl, že všechny světové metafyzické systémy, fi losofi cké i náboženské směry pracují s lidským nevědomím. Velikou výhodou mu přitom byla absence předsudků, zcela v duchu jeho "průhledných přepážek". Byl si vědom existence toho, co formuloval termínem psychická realita. Měl tím na mysli přirozený komplement čili duševní doplněk každého, sebevíce racionálního člověka. Jeho tušení archetypu, jinými slovy nezpracovaných vzorců podvědomí, se mu potvrdilo kromě jiného oběma světovými válkami. Duševní nemoci a neurózy se také pokoušel popsat řečí matematiky; vytvořil pojem trans cendentní funkce, v níž fi guruje podobně jako v matematice komplexních čísel faktor vědomí a nevědomí.

Carl Gustav Jung napsal v životě mnoho textů a řadu z nich několikrát přepracovával podle nově nabytých zkušeností. Esoterní poznání tvořilo naprosto přirozenou součást jeho života; po vzoru východních mandal například se svými pacienty usiloval o psychickou celistvost osobnosti, žijící v řádu vesmíru. Na svých cestách s sebou vždy vozil alchymické spisy; celý život se také věnoval studiu raných křesťanských textů. Měl přitom velké životní štěstí, protože na konci druhé války se nečekaně objevily svitky, o jejichž existenci neměl nikdo tušení.

KÁNON

Církevní otcové, kteří určovali, co má být do Bible zařazeno a má tak sloužit jako "obranný val" proti pohanství a herezi, měli svoje důvody, proč do ní některé spisy zařadili a jiné vyloučili. Určitou roli hrála samozřejmě otázka původnosti, ale především bylo nutné vytvořit určitý standard, který by se v budoucnu stal měřítkem pro všechny ostatní interpretace křesťanského náboženství a který by dal církevnímu kánonu pevné základy. Jenže mezi ranými křesťany se vyskytovali "disidenti", jejichž pohled na podstatu duchovního života se od biblických lišil. Jejich spisy sice vznikaly ve stejné době, ovšem církevní instance je často považovaly za nebezpečné, označovaly je za podvrhy a jejich autory cejchovaly jako heretiky. Pokud chápeme herezi jako zaujmutí protichůdného názoru, než jaký zastává aktuální ortodoxie, pak jimi tito lidé opravdu byli. Podtextem tohoto přístupu byla snaha eliminovat cokoli, co by mohlo otřást totální autoritou církve samotné. Komunity, jejichž členové usilovali o svobodu myšlení a vyznání zproštěnou břemene dozoru, o příležitost zakoušet Boha bezprostředně, bez prostředkujícího faktoru církevní hierarchie, nemohl svatý stolec potřebovat.

V průběhu staletí se mnoho z raných křesťanských děl ztratilo nebo bylo zničeno; jen nemnohá byla zachráněna a kolovala doslova jako samizdaty, jako nežádoucí "esoterická literatura". Část z nich ukryli jejich autoři nebo jejich následovníci v jeskyních, v odlehlých údolích a na dalších místech, kde se měla dočkat časů, kdy svět bude lépe připraven přijmout jejich poselství.

Až do konce války bylo veřejnosti k dispozici jen pár zlomků tzv. ztracených evangelií. Občas se někteří hledači dopátrali existence dalších spisů a studovali je; jedním z nich byl právě Jung. Objevení dvou míst nejdůležitějších a nejrozsáhlejších nálezů těchto ztracených posvátných textů se do určité míry stalo zlomem v moderní historii. Svitky od Mrtvého moře, dílo mužů z asketické židovské komunity esénů z Kumránu nedaleko Jeruzaléma, a knihovna z Nag Hammádí, sbírka knih z papyru sepsaných členy gnostické sekty dvě nebo tři století po Ježíšově době a nalezených v nádobách ukrytých v nepřístupné hornoegyptské jeskyni, vzrušily nejen biblisty, ale také slavného psychoanalytika.

Církevní otcové mohli ve své době prohlásit gnostická evangelia za heretická velmi snadno. Pro překladatele, většinou střízlivé univerzitní odborníky, byla stejně jako pro pozdější gnosticky orientované čtenáře skutečným šokem otevřenost projevu většiny svědectví a hloubka osobního mínění jejich autorů. C. G. Junga písemnictví židovských a křesťanských gnostiků, autorů ztracených evangelií, okouzlilo a velmi brzy si z těchto textů vytvořil vlastní svět. Nepřistupoval k nim ovšem jako vědec, který se spoléhá na výzkumy a interpretace svých předchůdců. Studiem lidského nevědomí vyšel vstříc bezprostředním personifi kacím těchto mýtů. Chápal je doslova jako erupce mysteriózních idejí a obrazů neznámého původu, které nesou poselství o přirozenosti a procesech lidské psýché.

Jako psychiatr se zajímal o vzorce a motivy lidského smýšlení a víry. Odpovědi hledal kromě jiného v mýtech. Žíznění lidstva po duchovnu chápal jako přirozenost lidské psýché a její touhu po nalezení zdroje všeho bytí. S texty nebiblických evangelií a dalších svědectví o Ježíšově době nakládal po svém a svobodně. Velkou část gnostické mytologie pojímal z hlediska psychologie a v různých postavách textů rozpoznal tytéž archetypální obrazy, které přebývají v duši každého člověka a jež vzbuzují lásku, strach, nenávist, touhu a všechny další emoce, které nedokážeme vědomě ovlivnit.

JÁ VÍM

Jung sám sebe za gnostika nikdy neprohlásil, ačkoli jeho životní i vědecké pojetí po tomto označení doslova volá. Poznání jako individuální proces, k němuž není potřeba prostředníka; v tomto případě církevní ofi cium; právě v tom jej poznáváme nejlépe. Považoval se za psychiatra a uzdravovatele duší, pronikl do velké hloubky idejí směřujících k Bohu a k bohům, kteří se vynořují v lidské duši. Tvrdil, že se necítí povolaný říkat, kdo nebo co Bůh je - byť v jednom památném a často citovaném rozhovoru prohlásil: "Nepotřebuji v Boha věřit, já vím..." - ale v jeho očích přitom problesklo cosi, co mělo těm, kteří se ptali, říct, že pokud nevědí, co tím myslí, on jim to nepoví.

Před dvěma lety vyšla v nakladatelství Eminent kniha C. G. Jung a gnóze s podtitulem Sedm promluv k zemřelým. Jejím autorem je dr. Stephan A. Hoeller, jeden z nejuznávanějších a nejzasvěcenějších znalců Jungova díla. Jeho nová kniha C. G. Jung a ztracená evangelia nesoucí podtitul Záhada svitků od Mrtvého moře a z Nag Hammádí je psána z pohledu badatele, který otevřeně vystupuje jako gnostik. Právě Jungova psychologie podle Hoellera docenila ducha gnosticismu a současně určitým způsobem odpovídá na tu nejzásadnější otázku: Co má gnosticismus společného s nesnázemi, ve kterých se ocitá dnešní svět? Stephan A. Hoeller se obrací k základním tématům gnostika, který se ubírá cestou sebepoznání: Odkud pocházíme? Jak jsme se sem dostali? Jaký zde máme úkol? Kam jdeme?

Lidské bytosti si tyto otázky pokládaly už od samého úsvitu vědomí; Hoeller se přitom opírá o vlastní osobní prožitky gnóze a studie na poli srovnávací religionistiky. Když malá skupina esénů opustila to, co na zvala zkaženou společností, založila v judejské poušti vlastní asketickou komunitu. Poté, kdy roku 70 n. l. došlo ke zkáze chrámu v Jeruzalémě, získali údajně eséni chrámový poklad včetně několika drahocenných svitků a odnesli ho do pouště, aby jej uchovali až do časů, kdy bude svět připraven. Ve čtvrtém století se z víry stala instituce se všemi krédy, pravidly a mantinely, které z institucionalismu vyplývají. Přesto zůstalo dost lidí, kteří hledali svobodu ducha a bezprostřední osobní zkušenost posvátného. Tito lidé, gnostici, s sebou vzali nebo ve svém vyhnanství vytvořili tajné vědění, které jim zjevilo jejich nitro.

obálkaStephan A. Hoeller vypráví, jak k tomu došlo, a roztříštěnost tehdejší doby uvádí do souvislosti s duchovní roztříštěností, jakou pociťujeme dnes. Ukazuje se, že pátrání po celistvosti v podání těchto raných hledačů se nijak neliší od naší dnešní touhy porozumět tomu, jak může být ve světě jevů tolik zla a lidské ubohosti a jakou vůči nim máme zaujmout pozici. Nejpodstatnější část knihy pojednává o zvláštní a podivuhodné gnostické mytologii. Hoeller předkládá mýty v celé jejich ďábelské hrůzostrašnosti i andělské nádheře a nechává se jimi unášet až do vzdálenějších sfér naší vlastní imaginace. Čerpá přitom z díla Carla Gustava Junga - podle něj největšího gnostika 20. století - a seznamuje s postřehy současné hlubinné psychologie, s jejíž pomocí každou z těchto legend interpretuje. Během tohoto procesu objasňuje, že mytologie je skutečně jazykem duše - nejen té starověké, ale i naší.

DĚJINNÁ SYNCHRONICITA

Závěr knihy je překvapivý a trochu znepokojující: Autor připomíná, že k objevení ztracených evangelií došlo jen krátce poté, kdy na Hirošimu a Nagasaki dopadla atomová bomba. Tato synchronicita je dvojnásob působivá, protože jak po roce 1945, tak i v době vzniku těchto ztracených evangelií byla atmosféra prodchnuta předpověďmi a prognózami celosvětové katastrofy. V průběhu posledních více než pěti desítek let, jež mezitím uplynuly, se vyhlídky na budoucnost jeví čím dál chmurnějšími. Za starých časů lidé věřili, že Bůh může seslat na svět zkázu jako trest za zlé skutky lidských bytostí. Dnes k tomu už Boha nepotřebujeme; získali jsme schopnost přivodit si absolutní destrukci sami.

Existuje pouze tento hmotný svět? Nebo je tu ještě něco jiného? To jsou otázky, kterým se nemůžeme vyhnout, pokud nelpíme na naší ignoranci a nevědomosti. Hoeller je vznáší přímočaře - a jeho úvahy poskytují rozsáhlou látku k přemýšlení. "Kráčeje v Jungových stopách jsem se snažil ztracená evangelia do značné místy objasňovat s využitím psychologických pojmů, byť samotný výraz ,psychologický‘ možná používám v širším smyslu, než v jakém ho chápou jiní. Toto je kniha o gnózi, tedy o skutečné individuaci lidské psýché. Doufám, že bude malým příspěvkem k dosažení mety, k níž směřoval jak Carl Gustav Jung, tak i antičtí gnostici, tedy k osvobození ducha od temnoty omezenosti a nevědomosti."

Řekl bych, že kniha o Jungovi a ztracených evangeliích přichází právě včas.

Zdraví z REGENERACE

Více informací...

Rozhovory REGENERACE

Více informací...

Knižní tipy REGENERACE

Více informací...

Esoterické fenomény

Více informací...

Vyhledávání

Vyhledat:  

Keltský telegraf Online na Facebooku

Akce našich přátel - inzerce

Informace

  • Píšete redakci a žádáte odpověď? Přiložte ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.
  • Chcete-li doporučit léčitele, obraťte se každou středu od 13:00 do 16:00 na MUDr. Petra Sedláčka a konzultantku Marii Příhodovou na tel.: 233 350 013
  • Už jste si předplatili REGENERACI? Za výtisk zaplatíte 28,50 Kč/1,43€ (43 Sk) a časopis dostanete domů tři dny po vydání. Nabízíme i rychlejší objednání prostřednictvím mobilního telefonu (viz OBJEDNÁVKA).

Kde nás najdete?

Astrovíkend, esoterický festival